Koupit jedno ETF na index S&P 500 a mít hotovo. Zní to skoro dokonale. Pět set největších amerických firem v jednom balíku, nízké poplatky, žádné přemýšlení nad jednotlivými tituly. A přesto si kladu otázku, jestli to jako jediná pozice v portfoliu opravdu stačí. Moje upřímná odpověď zní: spíš ne.
Proč je S&P 500 tak populární
Důvod je jednoduchý. Americký akciový trh dlouhodobě patří k nejvýkonnějším na světě a S&P 500 je jeho vlajková loď. Jedním nákupem získáte podíl ve stovkách firem napříč obory.
Pro začátečníka je to lákavé řešení. Nemusíte vybírat jednotlivé akcie, nemusíte sledovat výsledky každé firmy. Prostě si koupíte celý index a necháte ho pracovat.
Tohle beru. Jako základ je to rozumné. Ale jako JEDINÁ věc v portfoliu mi to přijde jako sázka na jeden stůl.
V čem vidím problém
Ačkoli se S&P 500 tváří jako široká diverzifikace, ve skutečnosti je to pořád jen jedna země a jedna měna. Americké firmy a americký dolar. Když se zadaří jim, zadaří se vám. Když ne, nemáte se kam schovat.
A tady narážím na svůj dlouhodobější pohled. Americký dluh roste, deficity se neřeší a čím dál více zemí se snaží obchodovat mimo dolar. Netvrdím, že dolar zítra padne. Pořád je dominantní a žádná plnohodnotná náhrada zatím neexistuje. Ale spoléhat se jen na něj a jen na jeden trh mi dlouhodobě přijde zbytečně odvážné.
Mně z toho vychází jednoduchý závěr. Rozložte riziko víc, než aby ho rozkládal jediný index.
Kam se dívám vedle Ameriky
Těžiště svého uvažování mám v širokých ETF mimo USA. Na prvním místě je pro mě Evropa. Blízký domácí trh, firmy, kterým rozumím, a oceňuji, že nejsem závislý jen na náladě za oceánem.
Vedle toho sleduji okrajově i globální a rozvíjející se trhy mimo USA. Z Asie mám blízko hlavně k Singapuru a Japonsku. Nejde o to opustit Ameriku. Jde o to nemít v ní úplně všechno.
Takhle vypadá přístup, který mi dává klid. Když jeden trh zakolísá, druhý ho může podržet.
A co jednotlivé akcie?
Tady bych rád trochu rozbil představu, že ETF a jednotlivé akcie stojí proti sobě. U mě se doplňují. Široké ETF tvoří základ, ale rád se věnuji i vybraným firmám tam, kde za nimi vidím reálnou hodnotu a růstový potenciál.
Zrovna dnes mi padlo do oka několik titulů, o kterých analytici hodně diskutují. Alibaba, kterou někteří berou jako levnější sázku před výsledky. Nebo srovnání technologických firem typu Intuit a Zscaler, kde se řeší, co je lepší nákup do budoucna. A pak kyberbezpečnostní jména jako SentinelOne nebo Rubrik.
Nechci z toho dělat doporučení ke koupi, to po mně nečekejte. Zmiňuji je jen jako ukázku toho, že svět akcií je mnohem pestřejší než pět set firem v jednom indexu. A že se v něm dá hledat.
Historie uklidňuje, ale nenahrazuje rozvahu
Na trhu se teď znovu ozývají hlasy, že některé ukazatele vysílají varovný signál. Zároveň se objevuje připomínka, že historie bývá k investorům po takových chvílích vstřícná. Obojí beru s klidem.
Pár cyklů už jsem zažil. Vím, že krátkodobé otřesy přicházejí a odcházejí a že dlouhodobý trend většinou nepřekreslí jedna zpráva ani jeden výrok politika. Ale právě proto, že trh může v krátkém období překvapit kdykoli, nechci mít všechno v jednom koši.
Zajímavý příklad jsem zahlédl i u korejského trhu. Rekordní zisky firem, a přitom odliv peněz investorů a nálepka „prodat Koreu". Krásně to ukazuje, že ani skvělé výsledky nemusí stačit, když se nálada otočí.
Můj závěr
ETF na S&P 500 není špatná volba. Jako stavební kámen portfolia dává smysl. Ale jako jediný kámen mi přijde málo.
Osobně to čtu tak, že diverzifikace napříč regiony a měnami je důležitější než snaha trefit jeden dokonalý nástroj. Evropa, okrajově globální a asijské trhy, k tomu vybrané akcie, kde vidím hodnotu. Tak si rozkládám riziko já.
Jestli je pro vás jedno americké ETF dost, musíte posoudit sami. Jen bych vám doporučil položit si otázku, co se stane s vaším portfoliem, když se zrovna Americe přestane dařit.

Komentáře (0)
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro komentování se přihlaste