ETF (exchange traded fund) je fond obchodovaný na burze. Jedním nákupem pořídíte podíl na celém koši cenných papírů - typicky na akciovém indexu, třeba na 500 největších amerických firmách nebo na celém světovém trhu.

Většina ETF je pasivních: nesnaží se trh porazit, jen ho věrně kopírovat. Díky tomu mají velmi nízké průběžné náklady (TER běžně 0,05 až 0,4 % ročně) a dlouhodobě překonávají většinu aktivně řízených fondů, které si účtují násobně víc.

Pro běžného investora je široké ETF nejjednodušší cesta k rozloženému portfoliu - diverzifikaci, kterou by jednotlivými akciemi skládal roky. Kolik udělá pravidelný nákup ETF za deset nebo dvacet let, ukáže kalkulačka složeného úročení.

Jak ETF funguje

Fond drží skutečné akcie (nebo dluhopisy) podle složení indexu a vydává podílové listy, které se obchodují na burze jako akcie - průběžně, za tržní cenu, přes běžný účet u brokera. Když index přidá 2 %, přidá zhruba 2 % i hodnota ETF. Emitenty jsou velcí správci aktiv (iShares/BlackRock, Vanguard, Xtrackers, Amundi) a majetek fondu je oddělený od majetku správce - případný krach správce na držené akcie nesahá.

Evropský investor kupuje ETF v tzv. UCITS formátu (regulace EU). Stejný index přitom pokrývá řada fondů - liší se poplatkem TER, velikostí, měnou obchodování a tím, zda dividendy vyplácejí (distribuční), nebo reinvestují (akumulační). Konkrétní fond jednoznačně určuje ISIN.

Jak vybrat první ETF

  • Šířka indexu. Čím širší, tím méně starostí - celosvětové indexy (MSCI World, FTSE All-World) pokrývají stovky až tisíce firem napříč zeměmi.
  • Nízký TER. U širokých indexů je běžné 0,05-0,25 % ročně. Vyšší poplatek musí něco ospravedlňovat.
  • Velikost fondu. Fondy s majetkem v miliardách mají úzké spready a nehrozí u nich zrušení pro nezájem.
  • Akumulační vs. distribuční. Ve fázi budování majetku bývá praktičtější akumulační varianta - dividendy se reinvestují samy a nevzniká zdanitelný příjem.
Příklad v číslech

Investor posílá 5 000 Kč měsíčně do celosvětového akciového ETF s TER 0,2 %. Při dlouhodobém průměrném výnosu trhů kolem 7 % ročně má po 20 letech naspořeno zhruba 2,5 milionu Kč z vkladů 1,2 milionu. Stejná částka v aktivním fondu s poplatkem 2 % ročně by při stejném hrubém výnosu skončila zhruba o 500 tisíc Kč níž - jen kvůli poplatkům.

Na co si dát pozor

ETF je obal - a do obalu jde zabalit cokoli. Vedle širokých indexových fondů existují i úzké oborové sázky, pákové a inverzní ETF nebo komoditní ETC. To už nejsou stavební kameny dlouhodobého portfolia, ale spekulativní nástroje. Platí jednoduché pravidlo: kupujte jen to, čemu rozumíte, a základ portfolia stavte na co nejširším indexu.