Umělá inteligence dokáže hýbat trhy nejen přes ceny akcií. Podle prezidenta clevelandského Fedu teď obří investice do AI přiživují inflaci natolik, že centrální banka musí zvažovat zvýšení úrokových sazeb. A to v době, kdy trh práce viditelně ochládá. Právě tenhle rozpor dělá Fedu život těžký.

Co přesně zaznělo

Prezidentka clevelandského Fedu podle amerických zpráv upozornila, že vlna utrácení kolem umělé inteligence pomáhá tlačit inflaci nahoru. A rovnou přidala varování, že to může vést ke zvýšení úrokových sazeb.

To je poměrně silná zpráva. Většina trhu si totiž v posledních měsících zvykla spíš na debatu o tom, kdy Fed začne sazby snižovat. Tady najednou zaznívá opačný scénář.

Můj výklad je takový, že centrální bankéři vidí v obřích výdajích do datacenter, čipů a energie pro AI zdroj poptávky, který se nechová jako běžný ekonomický cyklus. Když do jedné oblasti tečou stovky miliard, projeví se to na cenách. A Fed má v popisu práce cenovou stabilitu hlídat.

Trh práce mezitím chladne

Druhá strana téhle rovnice je zaměstnanost. Americká ekonomika přidala v červnu podle zveřejněných dat 57 000 pracovních míst. To není číslo, které by křičelo o přehřáté ekonomice. Spíš naopak.

A právě proto teď panuje na trzích nejistota, jestli Fed sazby vůbec zvedne. Slabší data z trhu práce a hrozba vyšší inflace táhnou centrální banku každý na jinou stranu.

Proč je to tak zamotané: Fed má dva úkoly zároveň. Držet nízkou inflaci a podporovat zaměstnanost. Když inflace roste, pomáhá zvýšení sazeb. Když trh práce slábne, zvýšení sazeb naopak škodí. Teď se oba signály objevují najednou.

Nedá mi to neříct, že tohle je přesně situace, kdy krátkodobé předpovědi ztrácejí smysl. Trh se v takové rozpolcenosti může hnout kterýmkoli směrem podle toho, které číslo zrovna přijde.

Trhy už s vyššími sazbami začínají počítat

Reakci je vidět třeba na měnách. Britská libra podle zpráv udržela své týdenní zisky právě proto, že pochybnosti o zvýšení sazeb Fedu sílí. Když trh začne vážněji zvažovat vyšší sazby v USA, promítá se to hned do kurzů.

Pro českého investora to má praktický rozměr. Vývoj sazeb Fedu ovlivňuje sílu dolaru a přes něj i kurz koruny a ceny dovážených věcí. Když se sazby v USA drží vysoko nebo rostou, dolar bývá silnější a to se dotkne i nás.

Osobně to čtu spíš jako připomínku, že spoléhat jen na dolarový svět a na americký trh nese svá rizika. Právě proto mám dlouhodobě těžiště portfolia v širokých ETF mimo USA, hlavně v Evropě. Ne že by dolar zítra padl. Jen nechci mít všechno na jedné kartě.

Nezávislost Fedu se dostala i k soudu

Do celé situace vstoupil ještě jeden rozměr. Nejvyšší soud podle zveřejněných informací rozhodl, že prezident nemůže odvolat guvernéra Fedu bez řádného důvodu. To je zásadní pro nezávislost centrální banky.

Předseda Fedu zároveň zdůraznil politickou nezávislost a signalizoval, že se soustředí na inflaci. Jinými slovy, banka dává najevo, že rozhodovat bude podle dat, ne podle politického tlaku.

Mně z toho vychází, že Fed se snaží poslat jasnou zprávu. V době, kdy je rozhodování o sazbách takhle složité, chce mít volné ruce. A soudní rozhodnutí mu je aspoň formálně zajišťuje.

Co si z toho odnést

Situace se dá shrnout do několika bodů:

  • Jeden z šéfů regionálního Fedu vidí v utrácení za AI zdroj inflačního tlaku a nevylučuje zvýšení sazeb.
  • Trh práce zároveň slábne, v červnu přibylo jen 57 000 míst.
  • Trhy jsou proto nejisté, jestli sazby vůbec porostou, a projevuje se to i na měnách.
  • Nezávislost Fedu podpořil i Nejvyšší soud svým rozhodnutím o odvolávání guvernérů.

Jestli vás zajímá, kudy se politika Fedu vyvíjí dál, sleduji ji průběžně v novinkách kolem Fedu. A pokud přemýšlíte, co by případné zvýšení sazeb udělalo s akciemi, rozebíral jsem to podrobněji v článku co se stane s akciemi, když Fed zase zvýší sazby.

Zatím to vypadá tak, že rozhodne, které číslo bude silnější. Jestli inflace přiživovaná AI, nebo chladnoucí trh práce. A to se ukáže až v datech příštích týdnů, ne z dnešních dohadů.