Inflace je růst cen v ekonomice, který postupně ukrajuje kupní sílu peněz. Při inflaci 3 % ročně ztratí stotisícová hotovost za dvacet let skoro polovinu reálné hodnoty - aniž byste udělali jedinou chybu.
Právě inflace je hlavní důvod, proč peníze nenechávat dlouhodobě ležet na běžném účtu. Cílem investování není zbohatnout přes noc, ale přinejmenším inflaci porazit: dlouhodobý výnos akciových trhů ji historicky překonával, spořicí účty zhruba dorovnávaly.
V Česku inflaci hlídá ČNB, která cíluje 2 %. Když se inflace utrhne (jako v letech 2022 a 2023, kdy u nás přesáhla 15 %), centrální banka ji krotí zvyšováním úrokových sazeb.
Nominální vs. reálný výnos
Nominální výnos je číslo na výpisu, reálný výnos je to, co vám zbyde po inflaci. Spořicí účet s 4 % při inflaci 3 % vydělává reálně 1 %. Tentýž účet při inflaci 6 % reálně 2 % prodělává, i když zůstatek roste. Každý výnos má smysl posuzovat až po odečtení inflace, u zdanitelných příjmů i po dani.
Milion korun „v bezpečí" na běžném účtu s nulovým úrokem: při inflaci 2,5 % ročně má za 10 let kupní sílu zhruba 781 000 Kč, za 20 let asi 610 000 Kč. Bez jediné špatné investice zmizela skoro třetina, respektive dvě pětiny hodnoty. Přesně tohle je cena „nicnedělání" s penězi.
Jak se inflaci bránit
- Akcie a akciová ETF - dlouhodobě nejspolehlivější ochrana. Firmy zdražují spolu s inflací, jejich tržby a zisky rostou nominálně s ní.
- Spořicí účty a repo fondy - v obdobích vysokých sazeb inflaci zhruba dorovnají; jsou to nástroje na rezervu, ne na budování majetku.
- Protiinflační dluhopisy - státní Dluhopisy Republiky navázané na inflaci ji v minulosti kryly velmi dobře, aktuální nabídku je nutné ověřit.
- Hotovost dlouhodobě - jediná pozice, u které je ztráta kupní síly jistá.
Kolik inflace reálně ukrajuje z výnosu a jak vychází investice proti spoření, přepočítá kalkulačka složeného úročení.