Spotřebitelská inflace v USA v posledních datech zvolnila. To je zpráva, kterou trhy vítají, protože otevírá prostor k úvahám o mírnějším postoji centrální banky. Jenže radost není úplná. Nad celým obrázkem visí nové riziko, které přišlo zvenčí. Znovu se rozhořel konflikt na Blízkém východě a s ním roste cena ropy.

A právě ropa teď dokáže celý ten pěkný obrázek zvolňující inflace pokazit.

Inflace zpomaluje, ale rizika zůstávají

Základní zpráva je jednoduchá. Růst spotřebitelských cen v USA přibrzdil. To by za normálních okolností centrální banku uklidnilo a posunulo debatu směrem k volnějšímu postoji.

Jenže situace normální není. Guvernérka Fedu Cook to shrnula docela jasně: podle ní teď rizika inflace převažují nad riziky na trhu práce. A pokud inflace nebude dál klesat, přijdou kroky. Jinými slovy, banka je připravená držet přísnější linii, kdyby se ceny znovu zvedly.

Cook zároveň vidí prostor pro pokračující zpomalování inflace, ale upozorňuje na tři konkrétní zdroje rizika:

  • cla,
  • výdaje spojené s umělou inteligencí,
  • geopolitický konflikt.

Ten třetí bod je zrovna teď nejaktuálnější. Konflikt na Blízkém východě není abstraktní hrozba do budoucna, ale věc, která se děje právě teď a promítá se do ceny ropy.

Co říká Béžová kniha

Podobně opatrný tón zaznívá i z takzvané Béžové knihy Fedu, což je pravidelný přehled o stavu americké ekonomiky. Podle ní se ekonomická aktivita rozšiřovala mírným až umírněným tempem. Trh práce zůstává silný.

Zajímavější je ale jiná věta. Výhled na inflaci je podle Béžové knihy rozdělený. To hodně vypovídá o tom, v jaké nejistotě se teď rozhoduje. Uvnitř samotného Fedu nepanuje shoda, kam ceny zamíří.

Mně z toho vychází, že banka nechce dělat unáhlené kroky. Když si nejsou jistí uvnitř, těžko budou spěchat s velkými rozhodnutími ven.

Ropa jako hlavní vměšovatel

Tady se dostáváme k jádru věci. Ropa je proměnná, která dokáže do inflace promluvit rychle a citelně. Když zdraží, promítne se to do dopravy, výroby i cen zboží napříč ekonomikou. A zdrojem toho zdražování je teď konflikt na Blízkém východě.

Podle americké energetické agentury EIA ropné trhy reagovaly na výpadky na Blízkém východě už ve druhém čtvrtletí. To není spekulace, to je reálný pohyb na trhu s ropou, který proběhl.

Osobně to čtu tak, že se opakuje schéma, které jsme na trzích viděli už mnohokrát. Geopolitická zpráva z regionu bohatého na ropu přijde, cena vyletí, a všichni najednou přepočítávají, co to udělá s inflací. Kdo sleduje dění kolem ropy delší dobu, ten ten scénář zná.

ECB má rozhodování ještě těžší

Zatímco americký Fed řeší hlavně svoji ekonomiku, pro Evropskou centrální banku je drahá ropa ještě citlivější téma. Evropa je na dovážené energii závislejší, a proto ji zdražení ropy zasáhne přímočařeji.

Podle dostupných zpráv ECB konflikt na Blízkém východě přímo sleduje kvůli inflačním rizikům. Rostoucí ceny ropy komplikují její další rozhodnutí o sazbách. To, co ještě nedávno vypadalo jako celkem jasná cesta, je teď najednou mlhavější.

Proč je ropa pro ECB citlivější než pro Fed? Evropa dováží velkou část energie, kdežto USA jsou v produkci ropy silné. Když ropa zdraží, evropská ekonomika to pocítí rychleji a inflační tlak se přenese přímočařeji do cen.

Pro českého čtenáře to má docela hmatatelný rozměr. Rozhodování ECB o sazbách se přes euro a přes ceny energií promítá i k nám. Když ropa zdražuje a ECB kvůli tomu váhá se snižováním sazeb, cítíme to i my na kurzu koruny a na cenách pohonných hmot.

Jak to čtu

Zásadní pro mě je odlišit dvě věci. Na jedné straně máme dlouhodobý trend, kterým je zvolňující inflace v USA. To je pozitivní zpráva a nemění se přes noc. Na druhé straně máme krátkodobý otřes, kterým je konflikt na Blízkém východě a s ním spojený skok ceny ropy.

Můj výklad je, že geopolitické zprávy z regionu dokážou trhem zacloumat okamžitě, ale samy o sobě dlouhodobý směr většinou neotočí. Otázka vždycky zní, jestli jde o jednorázový výpadek, nebo o něco, co se protáhne a zabuduje do cen natrvalo.

Zatím to vypadá jako riziko, které centrální banky bedlivě sledují a kvůli kterému raději vyčkávají. Ne jako zlom, který by přepsal celý inflační příběh. Ale přiznám se, že tady si netroufám tvrdit nic s jistotou. Blízký východ je právě ten typ proměnné, která umí překvapit ze dne na den.

Co z toho plyne pro sazby? Fed i ECB dostaly do ruky argument pro opatrnost. Kdyby ropa nezdražovala, debata o snižování sazeb by asi šla hladce. Takhle obě banky raději počkají, jak se situace vyvine. A to je, myslím, rozumné.