Nové údery na Írán, a ropa přesto klesá. Co za tím je?

Zase to přišlo. Čerstvé americké údery na Írán, riziko kolem Hormuzu na stole, a ropa místo raketového růstu... klesá. Akcie se dokonce zvedají. Když jsem ráno projížděl titulky, musel jsem si to přečíst dvakrát.

Tenhle článek je o tom, proč trh reaguje takhle, co za tím vidím a proč mě to zas až tolik nepřekvapuje.

Co se vlastně stalo

Podle dostupných zpráv trhy vstřebávají nové americké údery na Írán a s tím spojené obavy o dodávky přes Hormuzský průliv. To je úžina, kterou proudí obrovská část světové ropy, takže napětí kolem ní vždycky přitáhne pozornost.

A přesto ceny ropy slábnou. Akcie po počátečních ztrátách zase získaly zpět a na trhy se podle zpráv vrátil klid. Táhly je hlavně čipové firmy.

Jeden z titulků to shrnul dost výstižně: „What war?" Trh jako by tu příměří vypnul a zapnul podle nálady a šel si dál za svým.

Kde se to promítlo

• Ropa - ceny klesají, i přes riziko kolem Hormuzu a čerstvé údery.
• Akcie - po propadu se vrátily nahoru, rally táhly čipy.
• Zlato - odrazilo se zpět nad 4 100 dolarů. Pomohly mu zápisy z jednání Fedu a napětí kolem Hormuzu, které zároveň zvedlo výnosy amerických státních dluhopisů.
• Euro - posílilo proti kanadskému dolaru. Podpořila ho silná německá obchodní data a právě slabší ropa (Kanada je exportér ropy, takže levnější ropa jejich měně nepomáhá).

Proč ropa neletí nahoru, když je válka?

Tady si dovolím malou poznámku. Intuice říká: útoky na Írán, riziko u Hormuzu, ropa musí vyletět. Jenže trh takhle mechanicky nefunguje.

Můj výklad je jednoduchý. Trh si za poslední týdny na tenhle scénář zvykl. Když se stejná zpráva o napětí kolem Hormuzu opakuje a dodávky reálně nevypadnou, cena přestává na každý titulek reagovat. Riziko je do ceny víceméně zahrnuté a bez skutečného výpadku dodávek nemá co ropu tlačit výš.

Přesně tuhle logiku jsem popisoval už dřív u kolísání ropy podle dění u Hormuzu. Vývoj kolem téhle úžiny sleduju dlouhodobě na přehledu ropy.

Geopolitika hýbe trhem, ale málokdy ho otočí

Držím se toho dlouhodobě. Geopolitické zprávy a výroky politiků dokážou trhem pořádně zacloumat. Mají obrovský okamžitý vliv na úplně všechno, od ropy po akcie.

Ale ten vliv bývá krátkodobý. Dlouhodobý směr většinou neotočí.

Tady to vidíme skoro učebnicově. Titulek křičí o úderech a riziku dodávek, ale trh se přes pár hodin uklidnil a jel dál za čipovou rally. Osobně to čtu tak, že to, co se děje pod povrchem (nálada kolem technologií, očekávání ohledně sazeb), teď převažuje nad geopolitickým šumem.

Co v tom hraje roli kromě Íránu

Zajímavé je, že do stejného dne spadly i zápisy z jednání Fedu. A právě ty spolu s napětím kolem Hormuzu pomohly zlatu zpět nad 4 100 dolarů a zvedly výnosy amerických dluhopisů.

Pro mě je to připomínka, že centrální banky zůstávají hlavním hybatelem. I ve dnech, kdy titulkům vévodí geopolitika, se trh stejně ptá, co udělá Fed. Kdo si chce udělat obrázek o tom, jak se dnešní vedení Fedu chová, může mrknout na to, proč nový šéf Fedu Warsh nedává jasná vodítka.

Ke zlatu jen věcně. Odrazilo se, protože ho podpořila kombinace napětí a dění kolem sazeb. Sám ho ale nijak nevyzdvihuju.

Co si z toho beru

Nesnažím se hádat, kde bude ropa za týden. Krátkodobé pohyby mě dokážou překvapit kdykoli, obzvlášť když do hry vstupuje politika.

Co mi z toho vychází jako podstatné:

1. Trh se naučil na opakované napětí kolem Hormuzu reagovat vlažně. Dokud dodávky reálně tečou, cena ropy na titulky moc nehraje.
2. Reálné riziko není v hrozbách, ale ve skutečném přerušení dodávek. To by změnilo hru. Zatím k tomu podle zpráv nedošlo.
3. Pod geopolitickým šumem stejně běží to, co trhy řídí dlouhodobě, tedy sazby a nálada kolem technologií.

Kdo dění kolem ropy sleduje kvůli benzínu nebo kvůli energetickým firmám v portfoliu, tomu bych doporučil dívat se přes titulky na to podstatné. Ne jestli přišel další úder, ale jestli reálně vypadla nabídka. To je rozdíl, který dělá rozdíl.