TER (total expense ratio) shrnuje roční náklady fondu: poplatek za správu, administrativu, licence indexu a další. Neplatíte ho fakturou - odečítá se průběžně z majetku fondu, takže ho na výpisu nikdy neuvidíte. O to snáz se na něj zapomíná.

U pasivních ETF se TER běžně pohybuje od 0,05 do 0,4 % ročně, u aktivně řízených podílových fondů i 1,5 až 2,5 %. Zní to jako malý rozdíl, ale za dvacet let udělá procento ročně navíc rozdíl ve stovkách tisíc korun - poplatek se totiž skládá stejně jako výnos, jen proti vám.

TER přitom není všechno: k celkovým nákladům investice patří ještě poplatky brokera a spread.

Jak moc TER ukrojí z výnosu

Levné vs. drahé ETF

Investice 1 000 000 Kč na 30 let při hrubém výnosu 7 % ročně. Fond s TER 0,2 %: výsledek zhruba 7,2 milionu Kč. Fond s TER 2 %: zhruba 4,3 milionu Kč. Rozdíl skoro 2,9 milionu korun - a to při stejné hrubé výkonnosti. Celý ten rozdíl spolkly poplatky, protože se skládaly stejně neúprosně jako výnos, jen ve prospěch správce fondu.

Co všechno TER zahrnuje a co ne

TER pokrývá průběžné náklady fondu: správu, audit, administrativu, licenci indexu. Nezahrnuje ale transakční náklady uvnitř fondu (nákup a prodej cenných papírů), daně ani to, co platíte vy jako investor navenek - tedy poplatky brokera za nákup a spread při obchodování. Skutečné náklady investice jsou proto vždy o něco vyšší než samotné TER.

  • Široká indexová ETF - TER 0,05-0,25 %. Standard pro dlouhodobé portfolio.
  • Oborová a specializovaná ETF - TER 0,3-0,7 %. Vyšší cena za užší zaměření.
  • Aktivně řízené fondy - TER 1,5-2,5 %, někdy plus vstupní poplatek. Musí trh porazit o celý poplatek jen proto, aby se pasivní alternativě vyrovnaly - což se většině dlouhodobě nedaří.

Praktické pravidlo: u dvou ETF na stejný index vybírejte to s nižším TER, pokud není důvod jinak (velikost fondu, měna, způsob replikace). Pár setin procenta ročně se za desítky let sečte do reálných peněz.