Trump tlačí na Warshe. Fed přitom míří spíš ke zvýšení sazeb

Prezident Trump znovu přiostřil. Terčem jeho tlaku je tentokrát přímo šéf Fedu Warsh a požadavek je jasný - dolů se sazbami. Jenže data z ekonomiky tlačí Fed spíš opačným směrem, a tak se před tímto týdnem sešly dvě protichůdné síly na jednom místě.

Tenhle střet stojí za sledování. Ne kvůli jednomu výroku, ale kvůli tomu, co pod ním leží.

Co se vlastně stalo

Trump obnovil svou nátlakovou kampaň na Fed a veřejně žádá nižší sazby. Podle dostupných zpráv jde dokonce tak daleko, že hrozí zastavením obchodu, pokud Fed sazby nesníží.

Tlak přitom míří konkrétně na Warshe, tedy na člověka, který dnes stojí v čele Fedu a nese odpovědnost za rozhodnutí o sazbách.

Podstatné je načasování. Trh totiž v tuto chvíli neřeší snižování sazeb, ale spíš možnost jejich zvýšení. A právě do tohoto rozporu vstupuje prezidentův požadavek.

Warshovo dilema

Situace, ve které se Warsh ocitl, není záviděníhodná. Na jedné straně politický tlak z Bílého domu, na druhé straně silná data z trhu práce, která nabádají k opatrnosti se snižováním sazeb.

To jsou dvě věci, které jdou proti sobě. Prezident chce nižší sazby, ekonomika ale zatím nedává důvod je snižovat. Spíš naopak.

Tento týden navíc přijdou na řadu data o inflaci v USA (CPI). A právě čísla o cenách budou to, co Fedu reálně určí manévrovací prostor. Ne prezidentovy výroky.

Já to čtu tak, že Warsh je teď mezi dvěma mlýnskými kameny. Jeden je politický, druhý ekonomický. A jen jeden z nich má v jeho rozhodování legitimní váhu.

Proč trh řeší zvýšení, ne snížení

Tady je jádro celého paradoxu. Zatímco prezident volá po nižších sazbách, trh se začal chystat na scénář opačný - že by Fed mohl sazby zvednout.

Důvod je jednoduchý. Když je trh práce silný a inflace zůstává tvrdohlavá, Fed nemá volnou ruku sazby uvolňovat. Naopak, musí zvažovat, jestli nedělá málo.

O tom, jak silná data z trhu práce srazila náladu na akciovém trhu, jsem psal už dřív v článku o tlaku na Fed. Ten příběh pokračuje a tentokrát je jen ostřejší.

Prudkou reakci jsme viděli i jinde. Připomenu propad zlata o 3,5 %, který přišel právě ve chvíli, kdy trh náhle začal sázet na zvýšení sazeb. To ukazuje, jak citlivě trhy na tenhle scénář reagují.

Co znamená obchodní hrozba

Trumpovo propojení sazeb s obchodem je krok, který stojí za pozornost. Prezident naznačuje, že by mohl zasáhnout do obchodu, pokud Fed neustoupí.

Přesné parametry této hrozby zatím nemáme potvrzené a je dobré s ní zacházet opatrně. Z dostupných zpráv jde spíš o nátlakové gesto než o hotové opatření.

Podobná gesta umí trhem krátkodobě zacloumat. Věřím tomu, že mají velký okamžitý dopad. Stejně tak ale věřím, že samy o sobě dlouhodobý směr většinou neotočí. Rozhoduje to, co se děje pod povrchem - inflace, trh práce, reálná ekonomika.

Osobně to čtu spíš jako pokus přenést odpovědnost. Když Fed sazby nesníží a ekonomika zpomalí, prezident bude moci ukázat prstem. To je politika, ne měnová analýza.

Dva pohledy na Fed proti sobě

Když si to takhle rozložím vedle sebe, je vidět, že argumenty pro nižší sazby jsou v tuto chvíli hlavně politické. Ekonomické faktory míří opačným směrem.

Co z toho plyne pro českého čtenáře

Rozhodování Fedu se týká i nás, i když sedíme v Evropě. Sazby v USA hýbou dolarem, náladou na globálních trzích a přes to i evropskými akciemi a kurzem koruny.

Pokud by Fed skutečně směřoval ke zvyšování sazeb místo snižování, byla by to studená sprcha pro rizikovější aktiva. Týká se to akcií i kryptoměn, které na vyšší sazby historicky reagují nervózně.

Zároveň platí, co jsem naznačil - krátkodobé otřesy z politických výroků beru s rezervou. Dlouhodobě sleduji, co dělá reálná ekonomika a kam tečou peníze, ne každý jednotlivý výrok.

Dění kolem Fedu můžete průběžně sledovat na naší stránce věnované Fedu. Právě tam se teď odehrává jeden z důležitých příběhů letošního roku.

Tento týden dá odpověď hlavně inflace. Warshova reakce na ni bude zajímavější než jakýkoli výrok z Bílého domu. Uvidíme, jak se to vyvine.