Ceny ropy znovu rostou a důvod je starý jako trh sám. Napětí na Blízkém východě. Tentokrát se pozornost soustředí na Hormuzský průliv, kudy proudí podstatná část světové ropy, a trh začíná počítat s možnými výpadky dodávek. Zároveň se ukazuje, že vyšší ceny paliv už dotahují do inflace. Britská čísla to potvrzují.

Co se vlastně děje

Íránské Revoluční gardy podle dostupných zpráv oznámily, že naval­ní miny zabránily třem tankerům v průjezdu Hormuzským průlivem. To je informace, která trhem spolehlivě zacloumá. Hormuz je úzké hrdlo, kterým prochází obrovský objem námořní přepravy ropy, a jakýkoli náznak jeho omezení žene ceny nahoru.

Obchodníci teď vyhodnocují vývoj na Blízkém východě a chovají se opatrně. Ceny ropy šly nahoru a potáhly s sebou i kanadský trh, kde futures na index TSX mírně rostly právě díky vyšším cenám ropy. Kanada je velký producent, takže to dává smysl.

Aktuální pohyby si můžete průběžně hlídat na stránkách s cenou ropy WTI i ropy Brent. Širší kontext k tomu, co se kolem ropy děje, najdete na našem přehledu ropa aktuálně.

Ropa se přelévá do inflace

Tohle je ta část, která se týká každého, kdo drží peníze nebo investuje v Evropě. Dražší ropa znamená dražší pohonné hmoty a to se po čase projeví v cenách napříč ekonomikou.

Ve Velké Británii inflace vystoupala na nejvyšší úroveň za téměř rok a podle dostupných informací za tím stojí právě vyšší ceny paliv tažené válkou s Íránem. To je přesně ten mechanismus, kterého se centrální banky bojí. Geopolitický šok se přelévá do spotřebitelských cen.

Osobně to čtu tak, že tohle je hlavní riziko celé situace. Ne samotný pohyb ropy, ale to, co udělá s inflačními očekáváními a tím pádem i s úvahami centrálních bank o sazbách.

Japonsko a reakce centrálních bank

Že nejde o lokální britskou záležitost, ukazuje i druhý konec světa. Japonská centrální banka má podle dostupných zpráv kvůli vyšším cenám ropy zvýšit svůj inflační výhled, zatímco sazby chce 30. října ponechat beze změny.

To je zajímavá kombinace. Banka přiznává, že inflační tlak sílí, ale zatím nechce hýbat sazbami. Takový postoj mi dává smysl u šoku, který může být krátkodobý. Když zvednete sazby kvůli jednorázovému výkyvu cen ropy, a ten pak opadne, zbyde vám jen zbytečně utažená ekonomika.

Právě tady je jádro dilematu. Centrální banky musí odhadnout, jestli jde o krátkodobý otřes, nebo o změnu dlouhodobého trendu. A to se předem nikdy neví jistě.

Trhy to zatím neberou dramaticky

Zajímavé je, že navzdory napětí kolem ropy akciové trhy nepanikaří. Futures na indexy S&P 500 a Nasdaq rostly, tažené vlnou výsledků firem. K tomu přispěla i zpráva, že akcie SpaceX a Tesly vyskočily poté, co Elon Musk zmínil, že výbory zkoumají možné sloučení obou firem.

Trh si tedy žije svým životem a zprávy z Blízkého východu zatím bere spíš jako dílčí riziko než jako důvod k výprodeji.

Podobně opatrně se chová i krypto. Bitcoin vystoupal na 83 500 dolarů, ale nervozita kolem ropy a kolem firem z oblasti umělé inteligence mu brání v dalším růstu. Je to takový přetahovaný mezi optimismem a opatrností.

Můj výklad

Když se na to dívám přes svou obvyklou optiku, vidím tři věci. Geopolitika zacloumala cenou ropy, ropa se přelévá do inflace a centrální banky teď řeší, jak moc na to reagovat.

Nejdůležitější otázka zní, jestli je to krátkodobý otřes, nebo začátek něčeho delšího. Historicky platilo, že geopolitické šoky kolem ropy mívají prudký, ale většinou dočasný dopad. Napětí opadne, dodávky se obnoví a ceny se vrátí zpět. To je můj základní scénář.

Ale pozor. Pokud by se situace kolem Hormuzu vyhrotila a dodávky by byly skutečně dlouhodobě omezené, byl by to jiný příběh. Pak by vyšší inflace mohla přinutit centrální banky držet sazby výš déle, než trh dnes čeká. A to by se dotklo úplně všeho, od akcií přes dluhopisy po kurz koruny.

Zatím to ale vypadá na opatrné vyčkávání. Trh pozoruje Blízký východ, centrální banky pozorují inflaci a všichni čekají, jak se to vyvine. Já osobně se přes tyhle krátkodobé titulky dívám na to, co se děje pod povrchem. A tam zatím dlouhodobý trend nikdo neotočil.