Benchmark je srovnávací laťka. Výnos fondu, portfolia nebo investiční strategie sám o sobě nic neříká - 8 % ročně zní hezky, ale pokud index, který jste mohli koupit jedním ETF, udělal 11 %, není na co být pyšný.
Proto se každý fond poměřuje s benchmarkem, typicky indexem odpovídajícího trhu. A proto je tak výmluvné, že většina aktivně řízených fondů svůj benchmark po odečtení poplatků dlouhodobě neporáží.
Vlastní portfolio si poměřujte se smysluplnou laťkou: světové akciové ETF pro akciovou část, ne bitcoin ani spořicí účet. A nezapomínejte, že benchmark nemusí být jen výnos - počítá se i riziko, které jste u toho nesli.
Jak vybrat správný benchmark
Laťka musí odpovídat tomu, co měříte. Fond amerických akcií se poměřuje s americkým indexem, ne se světovým; dluhopisové portfolio s dluhopisovým indexem, ne s akciovým. Nesprávný benchmark umí výsledek uměle přikrášlit i pošpinit - a přesně toho někdy využívá marketing fondů, které se srovnávají s laťkou, jakou snadno porazí.
Dva fondy za rok vydělaly 9 %. První investoval do širokého trhu, jehož index udělal 8 % - fond přidal hodnotu. Druhý investoval do technologií, kde odpovídající index vyrostl o 15 % - fond přes solidně vypadající výnos zaostal o 6 procentních bodů. Stejné číslo 9 %, opačné hodnocení. Bez benchmarku to z výnosu nepoznáte.
Nejde jen o výnos
Poctivé srovnání zohledňuje i riziko. Fond, který překonal index, ale kolísal dvakrát víc nebo držel koncentrované sázky, nemusel podat lepší výkon - jen vzal na sebe víc rizika. Proto se výkonnost posuzuje i mírami výnosu na jednotku rizika. Pro běžného investora z toho plyne prostý závěr: než se pochválíte za výnos, porovnejte ho s tím, co byste dostali z levného indexového ETF při stejném riziku. Ta laťka je překvapivě těžko překonatelná.