Spread je rozdíl mezi cenou, za kterou můžete v daný okamžik koupit (ask), a cenou, za kterou můžete prodat (bid). Koupíte-li a hned prodáte, spread je přesně to, co proděláte - proto se mu říká skrytý poplatek.
U likvidních akcií a velkých ETF bývá spread setiny procenta a řešit ho netřeba. Širší je u malých titulů, exotických ETF a mimo hlavní obchodní hodiny. U CFD a forexu je spread hlavním zdrojem příjmů brokera - i „účet bez poplatků" tak něco stojí.
V kalkulačce poplatků brokerů se proto spread počítá ke každému obchodu, ať srovnání odpovídá realitě, ne reklamě.
Odkud se spread bere
Na burze spread vzniká přirozeně z knihy pokynů: je to mezera mezi nejvyšší cenou, kterou je někdo ochoten zaplatit, a nejnižší, za kterou je někdo ochoten prodat. Úzký drží tvůrci trhu (market makeři), kteří průběžně kótují obě strany a na spreadu vydělávají. U CFD a forexu spread stanovuje broker sám - a může ho v rušných chvílích rozšířit.
Akcie se obchoduje bid 998 Kč / ask 1 000 Kč, spread 2 Kč (0,2 %). Nákup 100 kusů za 100 000 Kč a okamžitý prodej znamená ztrátu 200 Kč, k tomu provize. U velkého ETF se spreadem 0,03 % by stejný obrat stál 30 Kč. Pro dlouhodobého investora s pár obchody ročně jde o drobné; pro aktivního tradera s desítkami obchodů měsíčně o částky, které rozhodují o ziskovosti.
Jak platit na spreadu co nejméně
- Obchodovat v hlavních hodinách - u evropských ETF dopoledne až odpoledne, u amerických akcií po otevření trhů v 15:30. Před otevřením a po zavření se spready roztahují.
- Vybírat likvidní nástroje - velká ETF a velké akcie mají spread setiny procenta, exotika klidně jednotky procent.
- Používat limitní pokyny - u méně likvidních titulů určíte cenu sami a neplatíte celý spread tržního pokynu.
- Vyhnout se obchodování ve zprávách - při vyhlášení výsledků nebo zásadních dat se spread krátkodobě násobí.