Shortování je sázka na pokles: obchodník si akcii vypůjčí a prodá s tím, že ji později koupí zpět levněji a rozdíl si nechá. U retailových brokerů se na pokles spekuluje nejčastěji přes CFD, kde stačí otevřít „short" pozici jedním klikem.
Riziko je ale nesouměrné v neprospěch shortujícího: cena může klesnout nejvýš o 100 %, ale růst může neomezeně - a s ní i ztráta. Když se na silně shortovanou akcii vrhnou kupci, vzniká short squeeze a ceny letí nahoru raketově (případ GameStop 2021).
Pro běžného investora je shortování spíš zajímavost k pochopení trhu než nástroj k používání.
Proč je short nebezpečnější než nákup
Když koupíte akcii za 1 000 Kč, nejhorší možný výsledek je ztráta těch 1 000 Kč - firma zkrachuje, cena spadne na nulu. Při shortu je to naopak: zisk je omezený (cena nemůže klesnout pod nulu), ale ztráta neomezená, protože cena může teoreticky růst donekonečna. K tomu se u vypůjčené akcie platí úrok a při výplatě dividendy ji hradí shortující, ne inkasuje.
Obchodník shortuje 100 akcií za 500 Kč (vypůjčí a prodá za 50 000 Kč) s tím, že spadnou. Místo toho firma oznámí dobré výsledky a akcie vyletí na 800 Kč. Zpětný nákup teď stojí 80 000 Kč - ztráta 30 000 Kč z původní pozice 50 000 Kč. A kdyby cena rostla dál, ztráta by rostla s ní bez horní hranice.
Short squeeze
Když cena silně shortované akcie začne růst, shortující spěchají uzavřít pozice zpětným nákupem - a ten nákup cenu tlačí ještě výš, což nutí zavírat další. Vznikne řetězová reakce, která dokáže cenu vystřelit o stovky procent za pár dní, bez ohledu na reálnou hodnotu firmy. Přesně to se stalo s akciemi GameStopu v roce 2021, kdy koordinovaní drobní investoři způsobili velkým fondům miliardové ztráty.
Pro dlouhodobého investora je z toho jediné praktické ponaučení: sázet proti trhu, který dlouhodobě roste, je boj proti statistice. Shortování patří do rukou profesionálů s řízeným rizikem, ne do dlouhodobého portfolia.