Take-profit je zrcadlo stop-lossu: pokyn, který pozici automaticky uzavře, jakmile cena dosáhne vámi zvoleného zisku. Obchodník si tak předem zafixuje cíl a nenechá rozhodovat emoce v okamžiku, kdy „to ještě může růst".

Poměr mezi vzdáleností take-profitu a stop-lossu se označuje jako risk-reward ratio. Obchod s poměrem 2:1 (cílím dvakrát tolik, kolik riskuji) vydělá i tomu, kdo má pravdu jen v polovině případů - matematika, na které stojí každý rozumný trading plán.

Proč na poměru risk a zisk záleží

Úspěšnost obchodování není o tom mít pravdu často, ale vydělat víc, když ji máte, než ztratit, když ne. Právě to hlídá risk-reward ratio: vztah mezi tím, kolik na obchodu riskujete (vzdálenost stop-lossu), a kolik cílíte (vzdálenost take-profitu).

Proč stačí pravda v menšině případů

Strategie s poměrem 3:1 - riskuji 1 000 Kč, cílím 3 000 Kč. Z deseti obchodů vyjdou jen čtyři: zisk 4× 3 000 = 12 000 Kč, ztráta 6× 1 000 = 6 000 Kč, čistý výsledek +6 000 Kč. I s úspěšností 40 % strategie vydělává. Naopak poměr 1:3 obrácený (riskuji hodně, cílím málo) prodělá i s úspěšností 60 %.

Kde je take-profit slabý

Pevný take-profit má i stinnou stránku: uzavře pozici i tam, kde trh teprve nabírá dech k velkému pohybu. Kdo zisky utíná vždy brzy, ale ztráty nechává běžet, dělá přesně opak toho, co matematika velí. Někteří obchodníci proto místo pevného cíle používají trailing stop, který nechá zisk růst a zafixuje ho, až když se trh otočí.

Pro dlouhodobého investora do akcií a ETF nástroj smysl nedává. Prodat výnosnou pozici jen proto, že narazila na předem zvolené číslo, je pravý opak strategie „nechat zisky růst desítky let".