Složené úročení znamená, že výnosy se přičítají k jistině a v dalších letech vydělávají i ony. Z lineárního růstu se tak stává exponenciální: prvních pár let je nuda, ale po dvaceti letech dělají úroky z úroků většinu výsledku.
Příklad za všechny: 5 000 Kč měsíčně při 7 % ročně udělá za 10 let zhruba 860 tisíc, za 20 let přes 2,5 milionu a za 30 let kolem 5,9 milionu korun - přičemž vklady tvoří jen 1,8 milionu. Přesně tenhle efekt si můžete přepočítat v kalkulačce složeného úročení.
Z toho plyne i nejcennější rada pro začátečníky: čas na trhu je důležitější než částka. Začít brzy s málem překoná pozdější start s velkými vklady.
Proč čas rozhoduje více než výnos
Exponenciální křivka roste pomalu na začátku a prudce na konci. Kdo investuje od 25 let, má při odchodu do důchodu za sebou čtyřicet let skládání; kdo začne ve 45, jen dvacet. Rozdíl není dvojnásobný, jak by napovídala intuice, ale několikanásobný, protože nejvýnosnější jsou poslední roky, kdy už pracuje velká jistina.
Oba vloží celkem 720 000 Kč (3 000 Kč měsíčně po 20 let, počítáno se 7 % ročně). První investuje mezi 25. a 45. rokem a pak nechá peníze dalších 20 let jen růst: v 65 letech má zhruba 5,7 milionu Kč. Druhý investuje stejně, ale mezi 45. a 65. rokem: končí na zhruba 1,5 milionu. Stejné peníze, stejný výnos, čtyřnásobný rozdíl. Jediný rozdíl je čas.
Pravidlo 72
Rychlá pomůcka z hlavy: 72 děleno ročním výnosem v procentech dává přibližný počet let ke zdvojnásobení. Při 6 % se peníze zdvojnásobí za 12 let, při 8 % za 9 let. Funguje i obráceně, pro inflaci: při 3% inflaci ztratí hotovost polovinu kupní síly za zhruba 24 let.
Skládání pracuje i proti vám
Stejná matematika platí pro náklady. Poplatek 1,5 % ročně navíc vypadá nevinně, ale skládá se stejně neúprosně jako výnos: za 30 let ukousne z výsledku klidně čtvrtinu až třetinu. A totéž dělají úroky u dluhů - kreditní karta s 20% sazbou je složené úročení obrácené proti dlužníkovi. Kdo pochopil skládání, hlídá si obě strany: nízké poplatky u investic a žádné drahé dluhy.