Titulek, který teď koluje po zahraničních serverech, zní lákavě. Investujte 100 dolarů měsíčně a časem si vybudujte portfolio, které vám bude vyplácet přes 1 200 dolarů na dividendách ročně. Zní to jako plán, u kterého nemůžete nic pokazit. Jenže za každým takovým číslem se skrývá pár předpokladů, které je dobré si rozebrat, než se necháte unést.

Pojďme si to projít věcně. A hlavně bez slibů, které vám nikdo nemůže garantovat.

Co ten titulek vlastně říká

Jádro myšlenky je jednoduché. Pravidelně odkládáte menší částku, kupujete za ni akcie nebo ETF, které vyplácejí dividendy, a necháváte peníze pracovat. Po řadě let vám narostlé portfolio generuje příjem, který zdaleka převyšuje to, co byste dostali z původního měsíčního vkladu.

Musím rovnou upozornit na jednu věc. Konkrétní čísla z toho titulku, tedy 100 dolarů měsíčně a 1 200 dolarů ročního příjmu, jsou jediné, co z původního zdroje mám. Nemám k dispozici, s jakým výnosem, za jak dlouho ani při jakém dividendovém výnosu ten výpočet počítá. A právě tyhle detaily rozhodují o tom, jestli je číslo realistické, nebo jen hezky vypadá.

Takže berte prosím to, co následuje, jako rámec k přemýšlení, ne jako návod.

Proč pravidelné investování dává smysl

Na samotném principu pravidelného odkládání menších částek nevidím nic špatného. Naopak. Pro většinu lidí je to nejrozumnější způsob, jak vůbec začít.

Když posíláte stejnou částku každý měsíc, nakupujete jednou dráž, jindy levněji, a průměrujete si tím nákupní cenu. Nemusíte hádat, kdy je ta správná chvíle. A upřímně, tohle časování se stejně skoro nikomu dlouhodobě nedaří.

Druhá věc je disciplína. Sto dolarů, nebo v našich podmínkách řekněme pár tisíc korun měsíčně, odkládá člověk snáz než jednorázově velkou sumu, kterou většinou nemá.

Pokud vás pravidelné investování zajímá víc do hloubky, dá se dobře navázat na to, jak nálada na trhu ovlivňuje i klasická aktiva. O tom, jak trhem cloumají zprávy od centrálních bank, jsem psal třeba v souvislosti s reakcí bitcoinu na kroky centrálních bank.

Kde je háček s dividendami

Teď k té části, která mě u podobných titulků vždycky trochu zarazí. Dividendový příjem není konstanta. Firmy dividendu zvyšují, ale taky ji můžou snížit nebo úplně zrušit, když se jim nedaří.

Vysoký dividendový výnos navíc nebývá zadarmo. Často je to signál, že trh za firmou vidí problém a srazil jí cenu akcie dolů. Vyšší výnos pak vypadá lákavě na papíře, ale reálně kupujete něco, s čím má trh starosti.

Osobně mám radši firmy, kde za dividendou stojí reálná hodnota a schopnost ji dlouhodobě platit, než honbu za co nejvyšším procentem. Rozdíl mezi těmi dvěma přístupy se ukáže právě ve chvíli, kdy přijde horší období.

Malá poznámka k danění. U dividend ze zahraničních akcií se v praxi řeší srážková daň a zdanění příjmu. Konkrétní pravidla se liší podle země a vaší situace, takže tohle si každý musí ohlídat sám. Zmiňuji to jen proto, že hrubá dividenda a to, co vám reálně přistane na účtu, nemusí být totéž.

Co rozhoduje o výsledku

Když si rozeberu, na čem podobný výpočet stojí, vyjdou mi tři věci, které rozhodují úplně o všem.

  • Čas. Čím déle necháte peníze pracovat, tím víc se projeví efekt složeného růstu. Rok nebo dva na tom nezmění skoro nic. Desítky let ano.
  • Reinvestice. Pokud vyplacené dividendy hned utrácíte, portfolio roste pomaleji. Když je reinvestujete zpátky, kupujete si další podíly, které samy začnou vyplácet.
  • Výnos. Jestli počítáte s dividendovým výnosem tři procenta, nebo šest, dostanete úplně jiné číslo. A vyšší výnos, jak jsem psal výš, obvykle znamená vyšší riziko.

Bez znalosti těchhle tří vstupů je jakékoli konkrétní číslo jen ilustrace. Může vyjít, nemusí.

Jednotlivé akcie, nebo ETF

Tady se dostáváme k otázce, kterou řeší skoro každý, kdo chce příjem z dividend budovat.

Můžete si vybírat jednotlivé dividendové firmy. To dává smysl, pokud jste ochotni si dát práci s tím, že si každou firmu prostudujete a rozumíte tomu, proč tu dividendu platí a jestli ji uplatí i dál. K jednotlivým akciím mám blízko, ale beru je jako závazek, ne jako sázku naslepo.

Druhá cesta je široké ETF, které vám dividendovou složku rozloží přes desítky nebo stovky firem najednou. Riziko, že jedna firma dividendu zruší, se tím rozmělní. Za mě je tohle pro většinu lidí, kteří nechtějí trávit večery nad výročními zprávami, rozumnější základ.

Dlouhodobě mám těžiště spíš mimo americký trh, s důrazem na Evropu. Ne proto, že bych americké firmy zavrhoval, ale protože nerad spoléhám jen na jeden trh a jednu měnu. To ale patří spíš k mému osobnímu pohledu než k tomuhle konkrétnímu titulku.

Co si z toho odnést

Myšlenka za tím titulkem není hloupá. Pravidelně investovat menší částku, reinvestovat dividendy a nechat čas pracovat, to je princip, který stojí na reálném základu.

Co mi vadí, je ta zdánlivá jistota konkrétního čísla. Život portfolia neběží po přímce. Přijdou roky, kdy dividendy porostou, i roky, kdy je firmy budou škrtat. A 1 200 dolarů ročně za dvacet let vypadá jinak, když do toho promítnete inflaci.

Takže ano, pravidelné investování dává smysl. Jen k němu prosím přistupujte s tím, že přesné číslo v titulku je návnada. Skutečný výsledek si vytvoříte vy sami, svou vytrvalostí a tím, do čeho peníze dáte.