P/E (price to earnings) dělí cenu akcie ziskem na akcii. Říká, kolik platíte za jednu korunu ročního zisku firmy: P/E 15 znamená, že by při stejném zisku trvalo 15 let, než si akcie „na sebe vydělá".

Nízké P/E může značit levnou akcii, ale i firmu, které trh nevěří budoucnost. Vysoké P/E zase růstovou firmu, od které se čeká rychlé zvyšování zisků - a která má o to větší prostor zklamat. Samotné číslo bez kontextu odvětví a růstu zisků neříká skoro nic.

Užitečnější než P/E jedné akcie je P/E celého trhu v čase: extrémně vysoké hodnoty historicky předcházely obdobím slabších výnosů. I tak je to ale jen jeden ukazatel z mnoha, ne křišťálová koule.

Jak P/E správně číst

P/E má smysl jen ve srovnání. Porovnává se s odvětvím (bance s P/E 10 a technologické firmě s P/E 35 může být obojí „normální"), s historií samotné firmy a s očekávaným růstem zisku. Rychle rostoucí firma vysoké P/E ospravedlní, pokud zisk skutečně poroste; stagnující firma se stejným P/E je drahá.

  • Trailing P/E - počítá se z už vykázaného zisku za posledních 12 měsíců. Fakt, ne odhad.
  • Forward P/E - z očekávaného zisku příštího roku. Užitečnější u růstových firem, ale závisí na správnosti odhadu.
Stejné P/E, jiný příběh

Dvě firmy mají P/E 20. První roste ziskem o 3 % ročně - trh za ni platí dvacetinásobek zisku, který sotva přibývá, což je drahé. Druhá roste o 25 % ročně - za dva tři roky zisk povyroste tak, že dnešní cena bude odpovídat P/E kolem 12. Stejné číslo, ale první akcie je drahá a druhá může být levná. Proto se P/E nikdy nečte bez růstu zisku.

Kde P/E selhává

U ztrátových firem nedává smysl (zisk je záporný nebo nulový, P/E je nesmyslné). Účetní zisk jde navíc nafouknout i splasknout jednorázovými položkami, takže dvě firmy se stejným P/E nemusí být srovnatelné. A celý ukazatel mlčí o dluhu - firma s velkým dluhem může vypadat lacino, dokud nezaúčtuje úroky. P/E je dobrý první filtr, ne verdikt.